...drytool face to face, nejen pro horoškolu...

Nehodlala jsem se smířit, že zimní tatranský horoškolácký výjezd byla poslední akce, kdy jsem letos držela cepíny v ruce. Naštěstí i přes teploty nad nulou lze cepíny v Brně použít nejen na otvírání piva, sázení kytek a škrábání se na zádech. Lze se totiž drytoolově vyblbnout na pilíři pod Brněnskou přehradou.

Malá vsuvka: Pilíř (tzv. Hitlerovy dálnice, 1938) vždycky lákal, aby byl nějak využit a dobýván. Ale výrazného přejištění a vytvoření cest došlo v roce 2018 kvůli MMČR v drytoolingu na obtížnost a momentalně je spravován HO Lokomotiva Brno. A tak se na něj můžou sápat i „smrtelníci“, díkec ;). Pravidla pro využívání: https://www.lokalka.eu/2019/02/05/navstevni-a-provozni-rad-drytoolingoveho-treninkoveho-centra-pilir/

A tak jsme se odpoledne po práci sešli s piklema, mačkama a hrooomadou presek (je to fakt hodně zajištěný) pod pilířem. Při zapadajícím slunci bylo nataženo a zdoláváno šest linií. V mém případě, šlo spíše o boj a musím přiznat, že díry v betonu, či červené hrany prken, které se při závodech nepoužívají, mi přišly více než vhod. Ale stojí to za to, je to super. S ubývajícím světlem ubývaly i síly, a tak snažení bylo ukončeno při východu měsíce a za úžasného vytí vlků z nedaleké ZOO.

To, že šlo o první jarní den, bylo poznat nejen na krátkých rukávech a odložených rukavicích. Na některé zúčastněné dokonce jaro mělo tak velkou moc, že odkládali mačky a vzlínali vzhůru v lezečkách. Hold přechod na letní lezení je postupný a plíživě přichází od noh. (A nebo slovy jednoho českého filmu „ Rozmohl se nám tu takový nešvar…“ … už i na drytoolu jsou mačky nahrazeny lezkami)

Účast: Já, Ondra, Kuba, Michal, Honza, Zuzka, Šafi, Tomáš, Rýša, Kája, Petr, Jara a fanoušek Ježour