Loni jsme s holkama vytvořily novou pravidelně jezdící skupinu maminek (sem tam i nějaký ten tatínek) s dětmi v červenci na Medvědinec. Byly jsme tedy teď podruhé a bylo to stejně skvělé jako loni. Věkový průměr dětí od necelého roku do 5 let. Počasí horské a zdaleka ne tak letní, jak by si jeden pro červenec představoval. I tak děti u chaty trávily nejvíce času v potoce, u pramene a nebo v lese v bažinách za chatou.

Večer se dělaly ohně, děcka se učily chodit do lesa na dřevo, a když jsme je daly všechny spát, popíjely jsme víno s hvězdným nebem nad hlavou.

Když jsme přijeli zdálo se, že nejsou skoro žádné borůvky, na konci týdne jsme ale valili oči, buď dozrály a nebo nám je na ty keříky někdo přičaroval. Nakonec tedy i borůvky byly!

S výlety do okolí jsme moc ambiciózní nebyly, Paprsek byl vrchol! Nejlíp nám stejně ale bylo okolo chaty.

Na konci týdne mě úplně jímala nostalgie a skoro smutek, že musíme jet tady z toho krásného místa zase domů.

Pro mě jsou bonusem při pobytu na Medvědinci moje vlastní vzpomínky z dětství stráveném na Medvědinci. Historie se opakuje…

Moc bychom s holkama i s dětmi chtěly poděkovat starším i mladším členům i nečlenům z VHSky, kteří chatu vybudovali, starali se o ni a nyní se o ni taky starají a udržují ji. Děkujeme!

Fotky také od Verči Mauglice, Báry K., Jíti D. a Aničky R.

Olga S. (Kolouch)