Ekonomové nás uklidňují, že po letech krize pandemické, inflační a energetické se svět vrací do normálu. Když se podívám do peněženky, na teploměr, a na zprávy z východu, tak nevím, jestli je to pravda. V případě horoškoly to ale platí. Byly roky hubené, které přežila jen hrstka nováčků, byly roky studené, kdy pro povodně a větry nešlo horské štandy zakládat. Až letos…

Úterním podvečerem vystoupala Velkým i Malým hangem silná skupina 34 nováčků, instruktorů a přátel VHS. Normální ročník! Obsadili jsme všechny pokoje Téryho chaty vč. Domečku, a tím získali dění v Kotlině pěti Spišských ples pod kontrolu. I počasí bylo normální: přeháňka i bouřka k letním horám normálně patří, a čtyři z pěti dnů nahoře byly lezecké.

A tak se lezlo! V klasikách jako je Šádek na Baranie rohy, Cesta k slnku nebo Korosadowicz na Žltú stenu se postupně vystřídali snad všichni. Odvážlivci se vydali i na vzdálenější cíle jako Häberlein na Ostrý štít nebo Puškáš v Západní Lomnici. Hitem týdne byly hřebínky: z Malého na velký Ľadový a přes koně do doliny, na Širokú vežu z obou stran, východní hrana Žlté veže, hřeben Baraních strážnic… Happy dokonce protáhl nováčky celým hřebenem Pyšných štítů z Ovčiarské lávky až na Lomničák! Neomezili jsme se na protřelé klasiky z Bobovčákova výběru, ale experimentovali taky s objevováním zapomenutých cest jako třeba z Baraního sedla na Spišský štít nebo ze Žlté lávky na Žltú stenu. Zkrátka, dolina byla naše! Kdybyste v druhém srpnovém týdnu viděli v Malé Studené někoho na skále, byl to borec nebo borka z VHS!

I na chatu foukl čerstvý vítr. Ponuré doby Miro Jílka jsou pryč. Holky z kuchyně se chodí koupat do sprchy místo do plesa, na čepu je Radegast místo Šariše, a mobil si na chatě nejen dobijete, ale i si z něho zavoláte! Na večírky to ale pořád moc není. Tentokrát ne kvůli nesmyslným zákazům, ale proto, že chata kromě postelí běžně rezervuje i místa na podlaze v jídelně, a ta se úderem 22 h mění na noclehárnu. Asi i proto už léta místní kytaře chybí struny. I s tím se ale horoškola dokázala vypořádat! Adam vytáhl nahoru vlastní kytaru, a večírky proudily v rychlejším tempu, s gradací o desáté. Horolezci sobě!

Zkrátka normální horoškola, jak má být! Věřím, že po ní nezůstalo jen pár smyček a skob ve stěnách Malé Studené, ale i zážitky v srdcích nováčků.

Tož lezte, než přijdou nové krize!